Indie 2022, část II.
08.07.2022
Svět podle Satyi
5. 7. - 7. 7. 2022 Rishikesh
"Vezmete nás k mostu v Tapovanu?"
"Ten je zavřený," kříží před sebou tuktukář výmluvně ruce a nahrazuje tak chybějící anglická slovíčka.
Jasně, zase je někde něco zavřenýho, to známe. No, možná myslí, že je zavřenej pro vozidla, že je jen pro pěší.
"To nevadí, vezměte nás kam až to půjde"
Rozumnou cenu za tenhle šérovanej tuktuk domluvila Indka, která jela stejným směrem. Alespoň pro jednou se nemusíme hádat.
Do malých uliček už tuktukáři nezajiždí, takže vysedáme na hlavní. Je vedro a vlhko, že jsme oba totálně durch během pár minut chůze s báglem. Scházíme z kopce k mostu přes Gangu a
"Ty vole von je fakt zavřenej"
Most přes Gangu se opravuje.
Tak jo, jdeme smlouvat o cenu hotelu na téhle straně Gangy, vždyť je to fuk, kde budeme.
Dny ale trávíme nakonec na opačném břehu, je to necelá hoďka procházkou z kopce přes druhý most. Na pláži u řeky je asi nejlepší teplota v Rišikéši, tu a tam dokonce zavane větřík, ve stínu se dá to horko celkem přežít. Yakeen používá svatou řeku jako přírodní koupák.
V Rišikéši zůstáváme dva dny než zamíříme do hor, kde by mohla být rozumnější teplota. Tohle se fakt nedá.
7. 7. - 8. 7. Noční bus Rishikesh - Bhuntar
Noční autobus nás veze do Bhuntaru namísto místo plánovaných 12 hodin neplánovaných 16 hodin.
Po cestě jsou kvůli dešťům nějaký sesuvy půdy.
V autobuse si oblíkáme, co můžeme a když zastavíme na záchod nebo jídlo, vzduch venku je jako kdyby na nás najednou někdo vylil kýbl teplé vody. Indové, když pouští hudbu, tak naplno.
Indové, když pouští klimatizaci, tak naplno.
Po svačině se zase spokojeně vracíme do mrazáku, nacházíme si novou, neosezenou polohu, jak přečkat zbytek cesty.
8. 7. 2022 Kasol
"Tos měla točit před chvílí, když jsme si tu stáli na nohách."
"To jsem kolem sebe neměla dost místa ani na to abych vůbec vytáhla telefon!"
Bráním se, když nahrávám video z už vyprazdněného lokálního busíku z Bhuktaru do Kasolu. Ještě před chvílí jsem nevěděla na čí noze stojím, ale průvodčí v tom ještě dokázal vybírat za jízdenky. Jsou to machři improvizace.
Vyjeli jsme včera v 8 večer překlimatizovaným autobusem, teď je poledne a my před sebou máme poslední hodinu v malým místním busu bez oken. Užívám si mírnou teplotu a těším se do hotelu.
Satya semi spící
U oběda povoluju únavě a Yakeenovi a oproti vlastnímu přesvědčení stahuju aplikaci booking.com, abychom našli hotel a nemuseli už dneska s nikým smlouvat. Bukuju nejlevnější hotýlek, volám majiteli, ať mi řekne, kde to najdu.
Navádí mě po telefonu. Kličkujeme po krkolomných schůdcích, protahujeme se kolem chlívů a odpadních kanálků...
...abychom nakonec s majitelem museli smlouvat. Chudák totiž vůbec netuší, jak se na booking dostala tak nízká cena! Tenhle pokoj stojí odjakživa 760. Pak si vzpomíná, že v přízemí má ještě jeden, kterej je za těch 500...
Haleluja.
Hm, tak ne. Tak tohle fakt ne. Uznávám, že 760 je vlastně super cena...
Tím, že hned zase zruším rezervaci na bookingu se navíc stáváme šťastnými výherci slevy 60 rupií na původní pokojíček v poschodí.
Pan majitel dostal, co chtěl a my se radujeme, že nemusíme spát v té mokré přízemní kobce. Všichni jsme spokojení.
Mají to vymakaný;-)
