Indie se mění rozdílným tempem!

Mamutí změnu prodělalo kupování jízdenek na vlak. Jejich kabrňáci ajťáci narvali největší železniční systém na světě, do jediné apky.

Představte si to!

Dříve jste museli znát, číslo a jméno vlaku, jinak vás od okýnka na nádraží vyhodili! Ale předtím, jste se museli, hroznem Indů, k tomu okénku prodrat! A Indové jsou v hroznech u okének neuvěřitelně kontaktní. Tělo na tělo, natahují jeden přes druhého ruku k okénku, 20, 30 nebo bůh ví, kolik chlápků. 

Tak tohle jsem absolvoval jen jednou. Pak už vždy jsem si jízdenky nechával objednat v mini cestovních kanceláříčkách. Ale to jste jich museli obejít několik, aby jste věděli, že vás nechtějí jen narvat do první třídy, že druhá je opravdu vyprodaná, a tak dál, a tak dál.

Ale dnes. Po pár kliknutích na mobilu v aplikaci ixigo, si koupíte jízdenku, zabukujete lehátko - a zaplatíte.

Možná je takhle dokonalý.

Myslím, že pamatuje i doby, na které rád vzpomínám. Kdy se ještě legálně cestovalo na střechách autobusů. Kdy se za třicet rupíí pronajímala primitivní bambusová chatka pár metrů od pláže a kdy jsem ještě viděl používat jako tažné zvíře slona, uprostřed Puny.

Doby, které jsou pryč, a po kterých se mi stýská.

Tak i o tom je tohle video. (Počkej než se načte)