Karákoram a Himaláje 24, díl 14. Jak nám to spočítali
Jsou různé způsoby, jak lidé vítají navrátilce. A je jich celá škála!
Od chleba a soli až po kameny.
Od věnců a pugétů po zkažená vajíčka.
Od ovací a aplausu po pískání.
Od mediálního šílenství kamer a mikrofonů po nezájem.
Od oslavných pochodů mažoretek a přeletu tryskáčů s barevnými ohony až po nesmělé kývnutí.
Mitsubishi je i s posádkou bezpečně zpět v Čechách:-)
Ale zahájením Exekučního řízení a zablokováním peněz na účtu?
Berňák se ukázal být překvapivě kreativní!
Možná, že Česká republika hledala také něco od EX když jsme se vrátili z EXotických dálek. Nebo bylo daňovému úřadu líto, že jsem po něm za celé 4 měsíce ani jednou steskem nevzdychl? Chtěl se mi připomenout s razancí zhrzené EX, která, když už na ní bývalý nemyslí, tak mu alespoň vyluxuje účet?
Nevím.
Ale Vy, co mě znáte víte, že jsem ve Století Virtuálních pšouků stále jen fyzicky, ale mentálně se mi sem stěhovat nechce. Chtěl bych zůstat ve století minulém, ve Století Mazaných pístů, kde lidé četli i delší věty z papírových knih, platilo se opravdovými penězi a když někdo někomu něco chtěl, tak mu to řekl.
Proto 4 měsíce bez pravidelného internetu, s telefonem v módu letadlo sloužícím jako navigace bylo to, co mám rád a datovou schránku dokážu a chci otevírat jen na PC které si pamatuje heslo, ale který zůstal doma.
Proto jsem nevěděl, že Berňák nedostal od Živnostenského úřadu zprávu, že jsem živnost přerušil a že jsem nepodnikal od začátku června do konce září. Tím vznikl omyl, že státní kase dlužím skoro 30 tisíc a stát nelenil a vydal Exekuční rozhodnutí a hned zablokoval peníze na účtu.
Jsem rád, že máme tak rychlou a akční státní správu.
Z toho mi vyplývá, že kdyby se nám třeba něco stalo na cestě, že pro nás přiletí vrtulníkem. Kdybychom se byli ocitli v nesnázích, stát by se stejnou razancí poslal záchranné komando.
No, naštěstí jsme nic takového nepotřebovali, a po několika telefonátech je Exekuce stažena a účet odblokován.
Použiju-li girlsmath. Vydělali jsme tak po návratu hned 30 tisíc a protože mezi tím mít a nemít 30 tisíc, je rozdíl 60, připadám si vlastně štědře obdarován!
Takže teď je čas na ta čísla, co jsem slíbil:
Během naší cesty jsme navštívili včetně ČR 16 zemí. Tedy Čechy, Rakousko, Maďarsko, Srbsko, Bulharsko, Turecko, Írán, Pákistán, Indii, Řecko, Albánii, Kosovo, Černou Horu, Bosnu i Hercegovinu, Chorvatsko a Slovensko.
Pákistán, Írán, Turecko, Maďarsko a Rakousko jsme vizitýrovali dvakrát.
Platili jsme v 9 měnách. Nejsilnější bylo Euro a nejslabší Íránský Riál: za jednu korunu jich bylo cca 26 224.
Za celou cestu naše auto ujelo 27.856 km. Aby to zvládlo museli jsme mu 108 krát doplnit nádrž. Nejčastěji na benzínkách, ale někdy i z kanystrů a jiných nádob. Dohromady za celou cestu spotřebovalo 2970,22 litrů nafty, což znamená, že jelo s průměrnou spotřebou 10,66 litrů na 100km.
Během celé naší cesty jsme vydali za naftu dohromady 61124,- Kč. To znamená, že jsme za litr platili v průměru 20,57 Kč. Na fantastické průměrné ceně se podílí fakt, že Írán jsme dvakrát přejeli vlastně zadarmo díky tomu, že naftu v ceně 12 haléřů za litr nám kamioňáci dávali většinou zadarmo.
Pozoruhodný výsledek poskytlo sečtení veškerých výdajů na cestu.
Udělám to jako slovní úlohu:
Satya a Yakeen byli 4 měsíce na cestách.
První a velkou položkou bylo palivo do vozu.
Druhou položkou byly peníze, které utratili za papíry nezbytné na cestu, víza, a tak. Za ty utratili jeden a půl násobek toho, co utratili oba za všechno ostatní za jeden měsíc.
Třetí položkou bylo všechno ostatní. Jídlo, dárky, opravy auta, hotely atd. Za to utratil každý z nich měsíčně 8053,- Kč.
Kolik utratili za celou cestu, se vším všudy, dohromady?
A o kolik je to méně nebo více, než utratíte Vy doma? Měli byste levnější nebo dražší živobytí na cestách?
Poslední dvě otázky jsou pro ty z Vás, kteří o podobné Cestě sní a můžete si odpovědět v tichu své hlavy.
Slovní úloha je pro všechny, co jsou zvědaví na to, na kolik taková čtyřměsíční Expedice Karákoram a Himaláje, může přijít.
S láskou Satya a Yakeen
